Racinaea parviflora

Racinaea parviflora je drobná epifytická bromélie z čeledi broméliovitých (Bromeliaceae). Dříve byla řazena do rodu Tillandsia, dnes však patří do rodu Racinaea. Je ceněná především mezi sběrateli botanických druhů pro svůj jemný vzhled a nenáročné pěstování.

Základní informace

• Čeleď: Bromeliaceae
• Rod: Racinaea
• Druh: Racinaea parviflora
• Původ: Střední a severozápadní část Jižní Ameriky (Kolumbie, Ekvádor, Peru), kde roste jako epifyt v horských mlžných lesích.
• Nadmořská výška: přibližně 1 000–2 800 m n. m.

Popis

• Vytváří malé až středně velké růžice úzkých, šedozelených listů pokrytých absorpčními šupinami (trichomy).
• Dorůstá přibližně 10–20 cm.
• Květenství je štíhlé, často načervenalé až růžové.
• Květy jsou drobné, bílé až světle fialové.
• Po odkvětu vytváří odnože a postupně menší trsy.

Pěstování

Teplota

• Ideálně 12–25 °C.
• Krátkodobě snese pokles k 5–8 °C, pokud je v suchu.

Světlo

• Jasné rozptýlené světlo.
• Ranní nebo večerní slunce prospívá.
• Vyhnout se silnému polednímu letnímu slunci.

Zálivka

• Pravidelné rosení nebo krátké namáčení.
• Mezi zálivkami by měla dobře oschnout.
• V zimě zalévat výrazně střídměji.

Vzdušná vlhkost

• Ideálně 60–80 %.
• Důležité je velmi dobré proudění vzduchu.

Uchycení

• Nejlépe prospívá přichycená na korku, větvi nebo kapradinovém bloku.
• Lze ji pěstovat i v závěsném košíku s velmi vzdušným substrátem.

Kvetení

Kvete zpravidla jednou ročně. Květenství vydrží dekorativní několik týdnů. Po odkvětu mateřská rostlina postupně vytváří nové odnože, které časem nahradí původní růžici.

Zajímavost

Druhové jméno parviflora znamená v překladu „malokvětá“ a odkazuje na drobné květy této bromélie. Přestože nejsou nápadné svou velikostí, vynikají jemnou elegancí a kontrastují s barevným květenstvím.

Nároky v kultuře

Díky svému horskému původu vyžaduje chladnější noci, vyšší vzdušnou vlhkost a stálé proudění vzduchu. V teráriích se jí daří pouze při dostatečném větrání, protože ve stojatém vlhkém vzduchu může snadno zahnívat.

Ve vitríně s chladnomilnými epifytickými orchidejemi, například rody Pleurothallis, Restrepia nebo Trias, se jí zpravidla daří velmi dobře, pokud má dostatek světla a pravidelný pohyb vzduchu.